Pověst o lazebnici Zuzaně

Kousek od Karlova mostu, na Smetanově nábřeží, v místě bývalých mlýnů, stojí dům nazvaný Karlovy lázně. Bývaly tu kdysi slavné lázně, o jejich vznik se prý zasloužila statečná lazebnice Zuzana. Poslyšte, jak k tomu došlo.

Pověst praví, že poté, co se český král Václav IV. nepohodl se šlechtou, byl cestou z hradu Žebráku do Prahy zajat a uvržen do žaláře na Staroměstské radnici. Tento čin neváhal zinscenovat sám Václavův bratr, uherský král Zikmund.

Dlouhé týdny a měsíce byl král Václav vězněn, až jednou v létě, za největších veder, požádal své věznitele, zda by směl zajít do lázně. Za doprovodu čtyř strážců byl odveden do lázní u Karlova mostu. Stráže se rozdělily tak, aby král nemohl žádným východem uprchnout, poslední stanul u Václavových šatů přede dveřmi samotné lázeňské komory.

Vykoupaný král se, zabalený jen v prostěradle, vyšel z komory podívat na sousedící kamennou pavlač. Slunce svítilo, lidé se bezstarostně procházeli kolem a jemu se mocně zastesklo po svobodě. Tu spatřil na řece ukotvenou loďku…

Když na pavlač přišla mladá lazebnice pověsit mokrá prostěradla, král ukázal na loďku a lazebnici požádal, aby mu pomohla utéct, že se jí za to bohatě odvděčí. Zuzana, tak se krásná lazebnice jmenovala, krále poznala a slíbila, že králi pomůže.

Natrhala a svázala prostěradla, po kterých oba sešplhali z pavlače. Pak odvázala loďku a krále rychle převezla na druhou stranu, kde se ukryli v hustém křoví.

Stráže mezitím zjistily, že král zmizel a spustily poplach. Nikdo ale netušil, že král už je na druhém břehu řeky. Odtud mu Zuzana pomohla nepozorovaně se dostat až do Kunratického lesa, na jeho Nový Hrad. Tam krále poznali a s radostí uvítali. Jako dík dal Václav lazebnici měšec se stovkou zlatých a slíbil, že dostane ještě víc, jen co urovná spory s českými pány.

Jak řekl, tak udělal. Jen co vzal vládu opět pevně do rukou, nechal zbourat staré lázně a na jejich místě vystavět krásný lázeňský dům, který Zuzaně věnoval, a k tomu bohatý roční plat. Na znamení vděku navíc postavil řemeslo lazebnické na úroveň všech ostatních a dovolil jim užívat nový znak: ručník svázaný v uzel, a v něm ledňáček, symbol krále Václava IV.

Aby čin statečné lazebnice nebyl nikdy zapomenut, nechal král její podobiznu se džberem v ruce vymalovat na klenbu Staroměstské mostecké věže, kde ji můžete spatřit dodnes, stejně jako znak lazebníkům udělený.